Vzhledem ke krutostem, jež souvisejí s využíváním zvířat pro
lidský jídelníček, se mnoho lidí rozhodlo konzumaci masa zredukovat či ji
zcela eliminovat. Lidé se pokoušejí postupně zbavit závislosti na hamburgerech
a jiných živočišných produktech - měsíc omezují maso z pěti na
dva chody týdně, další měsíc ze dvou na jeden chod týdně, další dva měsíce spotřebují jen jeden chod týdně atd. Člověk tím neudělá dobře jen sobě samotnému a zvířatům.
Pokud se přidá k vegetariánskému hnutí, může
jednoho dne pomoci nasytit i lidi, kteří by jinak zemřeli hladem. Vzpomeňte
si, že omezení konzumace masa o pouhých 10 % by vedlo k uvolnění
zhruba 12 milionů tun zrna pro lidskou spotřebu. Toto zrno navíc může
nasytit všechny lidi, kteří každým rokem na Zemi umírají hlady - přibližně
60 milionů jedinců.
Kromě zjevného užitku pro zvířata existuje pro přechod na vegetariánskou
stravu mnoho dobrých důvodů. Vegetariánská strava je mnohem
zdra vější než strava obsahující maso, zvláště maso, do kterého se vpichovaly
nejrůznější hormony, či maso ze zvířat, jež před porážkou prožívala
stres. Colin Campbell a Junshi Chen (1994) dlouhodobě studovali stravovací
návyky v kontinentální Číně.
Výsledky ukazují, že kdyby lidé na Západě
přešli na stravu založenou na rostlinách, kde tuk představuje celkově
jen 10-20% podíl kalorií, výrazně by se snížil výskyt nejrůznějších forem
rakoviny a srdečních onemocnění (viz též Campbell 2005).
Vegetariánství se vyskytuje v mnoha různých formách a existuje spousta
důvodů, proč se stát vegetariánem. Vegetariány lze klasifi kovat na:
- laktoovovegetariány, tj. na ty, kteří jedí vejce a mléčné výrobky, ne však
maso,
- laktovegetariány, tj. na ty, kteří jedí mléčné výrobky, nikoliv však vejce
a maso,
- ovovegetariány, tj. na ty, kteří jedí vejce, nikoliv však mléčné výrobky
a maso,
- vegany, tj. na ty, kteří nekonzumují vůbec žádné živočišné výrobky, tedy
žádné maso, žádné mléčné výrobky a žádná vejce, a bílkoviny získávají
z luštěnin, bobů, fazolí, oříšků a sójových výrobků, jako jsou tofu
a tempeh,
- makrobiotické vegetariány, tj. na ty, kteří se živí celozrnnou stravou,
zeleninou a mořskými vyššími rostlinami a řasami, luštěninami, fermentovanými
sójovými výrobky, jako je např. miso, a někdy i umírněným
množstvím ryb,
- vyznavače přírodní hygieny, tj. na ty, kteří se živí rostlinnou potravou,
kterou speciálním způsobem kombinují, a zastávají myšlenku periodického
půstu,
- vyznavače syrové stravy, tj. na ty, kteří jedí výhradně nevařenou bezmasou
stravu a na
- frutariány, tj. na ty, kteří jedí převážně ovoce, oříšky, semena a některou
zeleninu.
Filosof Michael Allen Fox (1999) vytvořil seznam základních argumentů
dokazujících prospěšnost vegetariánství:
1. Podporuje dobrý zdravotní stav.
2. Omezuje utrpení a smrt zvířat.
3. Podporuje nezaujatý, nestranný morální zájem o pohodu zvířat i lidí.
4. Řeší otázky spojené s problémy životního prostředí způsobenými výrobou
masa, s problematikou hladu ve světě a sociální nespravedlnosti.
5. Podporuje všeobecný soucit a vědomí příbuzenské spřízněnosti s ostatními
zvířaty.
6. Potvrzuje hodnotu náboženských učení o nenásilí a o posvátnosti přírody.
Dodává, že vegetariánství soustředí svoji pozornost nejen na vztah člověk-
zvíře či lidstvo-příroda, ale také na volbu životního stylu, výhodnějšího
po stránce morální i ekologické.
Zeptejte se teď, co v zájmu zlepšení života zvířat, jež se dnes využívají
pro jídlo, můžete udělat vy sami.
- Pokud jíte maso, proč to děláte?
- Je to dáno zvykem, protože tak vás krmili už od vašeho dětství?
- Jíte ho, protože po něm toužíte?
- Jste přesvědčeni, že maso potřebujete kvůli bílkovinám? Nejsou jiné
způsoby, jak uspokojit tělesné požadavky na příjem proteinů?
- Pokud nejste schopni zcela přestat jíst maso, dokážete alespoň spotřebu
všech druhů masa a ostatních živočišných výrobků omezit?
- Dokázali byste ostatním lidem vysvětlit důležitost úcty ke zvířatům
a nesmyslnost zabíjení zvířat pro maso, zvláště v případech, kdy to není
nutné?
Už tím, že si tyto otázky položíte, můžete změnit k lepšímu životy
mnoha zvířat.